Gruzie – praktické informace

Gruzie neboli Sakartvelo je malá země vklíněná mezi hřebeny Velkého a Malého Kavkazu, ze západu omývaná Černým mořem a z jihovýchodu sužovaná polopouštní krajinou. Zemi se složitou minulostí najdete na pomezí Evropy a Asie, mezi Ruskem, Ázerbájdžánem, Arménií a Tureckem. Gruzie láká cestovatele na nádhernou přírodu, skvělé jídlo, pohostinné a přátelské obyvatelstvo, kulturní bohatství a víno, které se tady vyrábí údajně nejdéle na celém světě.

Vstup do země

Do Gruzie můžete vyrazit a pobývat v ní bez nutnosti víz. Z Prahy se létá nízkonákladovým WizzAir do Kutaisi. Lety jsou vždy v úterý a sobotu, od letecké sezóny 2020 by měl přibýt čtvrtek. Pokud si koupíte letenku dostatečně včas, poletíte mimo sezónu nebo narazíte na nějakou akci, seženete jí klidně už od 1.000,- Kč (jen s příručním zavazadlem). Vezměte ale na vědomí, že v březnu sice bude letenka levná, ale po Gruzii moc nevyrazíte, protože spousta oblastí bude nepřístupná. Moraváci můžou s WizzAir vyrazit z 6 polských měst (Gdaňsk, Varšava, Katowice, Krakow, Poznaň, Wroclaw). Další možností je přímý let z Prahy do Tbilisi s Georgian Airways (s odbaveným zavazadlem) nebo lety s přestupem v Istanbulu, Kyjevě nebo Aténách. Možností je poměrně dost, záleží, jaké máte časové a finanční možnosti.

Měna

Gruzínskou měnou je lari, mezinárodní zkratka je GEL. Kurz aktuální v létě 2019 byl 1 GEL = 8,4 Kč. Slovo lari v gruzínštině znamená poklad nebo majetek. 1 lari se dělí na 100 tetri. Bankovky mají hodnoty 1, 2, 5, 10, 20, 50, 100 a 200 lari, mince 1, 2, 5, 10, 20 a 50 tetri a 1, 2 lari. Bez problému vyměníte eura i americké dolary, a to buď hned na letišti nebo téměř v každém městě. V Gruzii je i dostatek bankomatů, takže nikdy nebudete muset řešit problém, že byste se ocitli bez peněz. Ve větších městech se v současné době běžně používají platební karty, do vesnic a menších měst, stejně tak jako do guesthousů mějte připravenou hotovost (bankovky menší hodnoty).

Doprava

Projeli jsme všechny státy Zakavkazska a v Gruzii je cestování veřejnou dopravou nejjednodušší. Základním dopravním prostředkem je maršrutka, jakýsi minibus pro zhruba 20 lidí. Celá Gruzie je pokrytá hustou sítí maršrutek a dostanete se s nimi opravdu všude. Některé maršrutky mají pevně stanovené jízdní řády, ale většina z nich jich vyjíždí, až když se zaplní. Maršrutky vyjíždějí z autobusových nádraží, ale pak už zastávky nemají. Můžete si na ně mávnout kdekoliv cestou a nastoupit, stejně tak jako si můžete kdekoliv nechat zastavit, když řidičovi řeknete “gáčere” (stop). Na dálkových spojích se platí předem výběrčímu, na krátkých spojích platíte přímo řidičovi při vystupování. Žádné jízdenky neočekávejte. Jízdné je velmi levné.

Dalším způsobem dopravy je letadlo, taxi nebo stopování. Pokud pojedete taxi, zeptejte se na cenu předem, nebo používejte aplikaci Bolt, která vám ukáže vaši požadovanou trasu a celkovou cenu. Cena vždycky odpovídala a byla hodně nízká. Zvláštní kapitolou je stopování. V Gruzii je snad nejsnadnější na světě. My jsme stopovali jen jednou, protože dlouho nejela žádná maršrutka, ale několikrát se nám stalo, že nám řidiči zastavili, i když jsme jen šli po okraji silnice a nestopovali. Gruzíni vás svezou rádi jen pro jejich potěšení. Je slušnost, se na konci zeptat, jestli chtějí nějaké peníze, ale stejně si nikdy nic nevezmou.

Poslední možností je půjčení auta. Funguje to jako všude jinde na světě, ale počítejte s tím, že to není levná záležitost. Navíc řízení v gruzínských podmínkách a provozu není sranda. Vzhledem k tomu, jak dobrá je veřejná doprava, mi půjčení auta v Gruzii přijde naprosto zbytečné. Vyplatilo by se to jenom pro cestování po oblasti kolem Kazbegi a po parku Vašlovani.

Jediná věc, která vám může vadit, je místní způsob řízení. Gruzíni jsou totiž coby řidiči šílenci. Neustále troubí, předjíždějí v zatáčkách, šlapou na plyn, ze dvou pruhů bez problémů udělají čtyři, u toho telefonují a kouří. Stará auta bez bezpečnostních pásů a styl jízdy vám možná přidělá pár vrásek na čele. Upřímně musím přiznat, že jsem se dvakrát bála o holý život.

Jazyk

Po pravdě řečeno gruzínský jazyk je hrozný a písmo ještě horší. Strávili jsme v Gruzii docela dlouho a byli jsme schopní se naučit jen pár základních slov. Gruzínština se nepodobá žádnému jinému jazyku, takže opravdu neporozumíte ani slovu a nic si nedokážete odvodit. Pokud umíte aspoň trochu rusky, budete to mít jednodušší, protože hodně Gruzínů (převážně starších) rusky umí. Na angličtinu nespoléhejte, domluvíte se s ní jen ve Tbilisi a restauracích v Mestii nebo Kazbegi. V guesthousech, ve kterých jsme bydleli, neuměl z majitelů anglicky nikdo. Tím vás ale určitě nechci odrazovat, vždycky se to dá nějak zvládnout a taky máte ruce a nohy. Dobrá zpráva je, že v současnosti se ve školách začínají učit anglicky malé děti, takže čas od času můžete s někým prohodit pár základních frází a děti jsou rádi, že můžou trénovat. Co se týká písma, tam budete úplně vedle. Mně gruzínské písmo připomíná malované obrázky, s azbukou nemá nic společného. Gruzíni to ale naštěstí vědí, takže většinu nápisů, jídelních lístků nebo ukazatelů mají i v latince.

Ubytování

Možností ubytování v soukromí, hostelech i hotelech jsou stovky. I kdybyste náhodou žádné ubytování nenašli (což je poměrně nereálné), zeptejte se po okolí a můžete si být jistí, že vás u sebe někdo nechá přenocovat. Několikrát se nám stalo, že nás i sami zvali k sobě domů, aniž bychom se na nocleh ptali. My jsme spali v guesthousech, které vypadají tak, že domácí přenechají turistům jeden a více pokojů ve svém domě, ty mají sdílenou koupelnu a většinou i kuchyň. Výhodou toho je, že potkáte spoustu cestovatelů, se kterými si můžete vyměňovat své zážitky, ale hlavně to, že přijdete do styku s domácími, uvidíte, jak žijí, čím se živí a pokud se s nimi zvládnete domluvit, dozvíte se spoustu zajímavých věcí. Všichni vám také rádi připraví snídani nebo večeři a domácí jídlo je vždycky nejlepší. Průměrná cena za pokoj pro 2 je 30 GEL (cca 250 Kč). Snídaně se většinou platí zvlášť a stojí od 3 do 15 GEL (25 až 125 Kč). V horských a turisticky nejvíce navštěvovaných oblastech počítejte s cenou kolem 40-50 GEL, stejně tak ubytování ve Tbilisi je dražší. Kempy v Gruzii příliš nejsou, ale pokud se domluvíte s nějakým Gruzínem, určitě vás nechá postavit stan u sebe na zahradě a problém není ani stanování ve volné přírodě. Jen mějte na paměti, že v horách se vyskytují medvědi a vlci.

Internet

Mobilní i internetové pokrytí je v celé zemi dobré a hlavně levné. Pokud máte v plánu zůstat déle než týden, určitě se vám vyplatí koupit si SIM kartu jednoho z operátorů. Budete k tomu potřebovat pas. My jsme využívali služby operátora Beeline, kdy jsme si koupili SIMku za 5 GEL (cca 42 Kč) a nabili si jí 2 GB dat za dalších 5 GEL. Platnost dat je 30 dní, používali jsme mapy, navigaci, vyhledávání přes Googlu a pouštěli si i písničky a data jsme nevyčerpali. Volání ani SMS v téhle ceně není, ale pokud o to budete stát, můžete si koupit jiný tarif (nejdražší s neomezeným voláním a 2 GB dat stojí 25 GEL). Jinak wi-fi je dostupná ve všech restauracích a až na pár výjimek byla a dobře fungovala i v guesthousech.

Jídlo a pití

Kapitola sama pro sebe, o které se podrobně rozepisuji v samostatném článku. Jídlo je pro Gruzíny obřad a svátek. Jedí pořád, hodně a všude. Rádi se scházejí se svými kamarády a rodinou, nakoupí hromady jídla a společně hodují. Společná hostina je výrazem jejich soudržnosti. Velmi oblíbené jsou pikniky, kdy do přírody přivezou hrnce, skleničky, talíře, příbory, jídlo a pití a společně připravují hostinu. Nejčastěji dělají grilované maso – šašliky. Hostiny či slavnostní jídla se v Gruzii nazývají “supra” a vždycky je vybrán jeden člověk, který pronáší přípitky, tzv. “tamada“. Vždy se připíjí na ženy, děti, rodiče, lásku, mír a mrtvé, pak následují přípitky na to, co má zrovna tamada na srdci. Pokud by chtěl přípitek pronést někdo jiný, musí se tamady dovolit. Nikdy si nesmíte připíjet se skleničkou, ve které je méně než jedna polovina. Někdy se pije do dna, někdy můžete trochu nechat. V Gruzii se pije hodně a rychle. Není to žádné degustování, nepopíjí se u jídla, ale mezi jídlem. Nezkoušejte s Gruzíny udržet krok, protože to stejně nezvládnete. Jídlo je v Gruzii lahodné, založené na čerstvých produktech. Hodně se používá zelenina (rajčata, papriky, baklažán), ořechy, bylinky (kopr, koriandr, petržel), česnek, ocet, granátová jablka, sýry typu feta a nakládaná zelenina. Polévky jsou husté a vydatné. Leckdy připomínají spíš omáčky. Z mas převládá skopové, pak vepřové a nejméně kuřecí. Mezi národní speciality patří charčo (pálivá polévka z hovězího nebo skopového masa s rýží připomínající náš guláš), ostri (pikantní dušené hovězí v rajčatové omáčce), chačapuri (kynutá chlebová placka plněná slaným ovčím sýrem a vejci), chinkali (knedlíčky tradičně plněné mletým hovězím masem, ale setkáte se i houbovou nebo sýrovou verzí), adžapsandali (dušená směs lilku, brambor, rajčat, paprik a bylinek) nebo badridžani (závitky ze smažených plátků lilku plněné mletými ořechy). Gruzie vám zkrátka nažhaví chuťové buňky. I když se to možná nezdá, gruzínská kuchyně je i veganfriendly.

Bezpečnost a zdraví

Gruzie patří mezi nejbezpečnější země světa. Až se seznámíte s Gruzíny, bude vám jasné, že je to právem. Opravdu nehrozí, že by vás chtěl někdo okrást, napálit, podvést nebo vám ublížit. Můžete se volně pohybovat po celé zemi, ani samotné cestovatelky nebudou mít žádný problém. Gruzíni jsou hodně komunikativní, ale nejsou vlezlí ani otravní. Je pravda, že jsme ze začátku přemýšleli, kdy nás někdo okrade nebo napálí, protože nám přišlo nereálné, aby v dnešním světě byl někdo takhle hodný, přátelský a nezištný, ale ono to tak opravdu je. Takže až vám Gruzínec něco nabídne, někam vás bude chtít svézt nebo vás pozve na piknik, nic za tím nehledejte. Mají “jen” rádi hosty. Co se týká očkování, žádné speciální potřebovat nebudete. My jsme přemýšleli o vzteklině kvůli psům, ale je to zbytečné. Je jich tam sice plno, ale všichni jsou kamarádi. Problém byste mohli mít jedině s pasteveckými, pokud chrání stádo. Vodu jsme si kupovali, ale často jsme pili i z vodovodů a horských potoků. Nikdy jsme žádný problém neměli.

Ceny

Gruzínské ceny jsou pro Evropany příznivé a jsou jedním z mnoha důvodů, proč sem vyrazit. Dovolená v Gruzii vás rozhodně nezruinuje. Ceny jsou většinou konečné, jen v některých restauracích vám připočtou 10% dýško. Smlouvání se tady nepraktikuje, a to ani na tržnicích. Jako příklad uvedu ceny pár základních věcí.

1,5 l vody – 0,80 GEL
chleba (šotis puri) – 0,5 až 1 GEL
1 kg rajčat – 1 až 2 GEL
chačapuri v restauraci – 8 až 15 GEL
chačapuri v pekárně (menší a mnohem chudší podoba) – do 2 GEL
běžné jídlo v restauraci – 5 až 10 GEL
1 ks chinkali – 0,70 GEL
salát (rajčata, okurky, oříšky, bylinky) – 6 GEL
láhev vína v obchodě – od 6 GEL
zmrzlina – 2 GEL
ubytování v guesthousu – pokoj pro 2 kolem 30 GEL
maršrutka Kutaisi – Tbilisi – 12 GEL
maršrutka Tbilisi – Borjomi – 7 GEL
maršrutka po městě – 0,50 GEL
jízda metrem v Tbilisi – 0,50 GEL

Kdy vyrazit

Otázka, kdy se vydat do Gruzie, je složitá. V údolích a nižších polohách panuje subtropické klima s velkým množstvím srážek, na severu země jsou vrcholky Velkého Kavkazu, které dosahují výšky až 5.000 m n.m. a zůstávají i v létě pokryté sněhem, a Tbilisi se přezdívá “horké město”. Pokud chcete chodit po horách a zároveň si užít trochu lepšího počasí, ideální bude návštěva od půlky května do konce června a v září. Vyhnete se tak hlavní turistické sezóně, velkému vedru v nížinách a horské treky již budou snadno přístupné. Mnoho horských oblastí je totiž kvůli sněhu až do půlky května uzavřeno. Možná nevíte, že v Gruzii se dá i skvěle lyžovat (oblast Bakuriani, Godergzi a Gudauri), takže pokud byste chtěli vyměnit Alpy za Kavkaz, pak sem samozřejmě musíte zamířit v zimě. Lyžařská střediska jsou přístupná.

Mohlo by se Vám také líbit

Myanma (Barma) – praktické informace

Barma

Co musíte vidět v Ázerbajdžánu

Ázerbajdžán – praktické informace